Burger Vendulka

Vzdělání

V roce 1995 jsem se rozhodla vystudovat Mezinárodní divadelní školu Jacques Lecoq. V této škole jsem se naučila vyjadřovat se nejprve tělem a teprve potom používat slova. Zároveň jsem měla možnost setkávat se a spolupracovat s lidmi z celého světa.

Po škole jsem chtěla navázat na své z kušenosti a dostala jsem příležitost učit metodu Jacqua Lecoqa na soukromé divadelní škole Charles Dullin. Zjistila jsem, že předávat své zkušenosti mě velmi obohacuje. Také jsem získala angažmá jako herečka a tanečnice v Divadelním souboru Philippa Gentyho v představení „Dedale“. Hledání a zkoušení formou workshopu trvalo 9 měsíců a nasledující mezinárodní turné 3 roky. Objevila jsem nový svět loutek, předmětů a materiálů a „organický“ způsob herectví. Během celosvětového turné jsem předávala své zkušenosti v různých divadelních dílnách, například v Chile, v Americe, v Austrálii, v Kambodži, Jižní Africe nebo Korei. Na Novém Zélandu jsem byla přizvána dramatickou vysokou školou Toi Whakari ke spolupráci na čtyřhodinovém představení „Le Bouffon mystere“ Daria Fo, které jsme tvořila po boku velkých novozélandských režisérů a režisérky Londýnského divadla Globe.

Po turné s Philippem Gentym jsem se vrátila do České Republiky a spolu s Kamilou Polívkovou jsme zorganizovaly divadelní laboratoř v srpnu 1999. Přizvaly jsme mladé české i zahraniční tvůrce, aby společně pracovali na tématu „Barvy“. Výsledek byl pro nás natolik překvapivý, že jsme pokračovaly realizací divadelního představení. A tak v prosinci 2000 vzniklo autorské představení „Prométheus“.

Po té jsem byla pozvána znovu do Wellingtonu na Nový Zéland, kde jsem učila v dramatické vysoké škole Toi Whakari a vytvořila autorské představení na téma Narcisse „I AM ME“ se studenty třetího ročníku této školy.

V roce 2001 jsem také 6 měsíců spolupracovala jako asistent choreografie na autorském představení „Sonety temné lásky“ o životě Federica García Lorcy v režii: Vilema Dočolomanského, vycházející z filosofie hudby,tance, poezie flamenca a toreadorských pohybů.

V roce 2002 jsem za podpory Open sociaty Fund vytvořila další autorské představení „Perpetuam“ inspirované W.A. Mozartem a jeho Requiem.

Ve stejném roce jsem spolupracovala jako asistent režie na autorském představení Jean Francois Tolouse „Život je pes“ (La vie est chienne) v Bordeaux.

Od roku 2003 až do roku 2004 jsem působila jako pedagog na nonverbální katedře Hamu v Praze a připravovala cirkusový kabaret „Perpetum Magico“ aneb jak se klaun Kašpar stal Pierotem. Inspirované životem Jana Kašpara Deburau, dobou napoleonskou a životem kočovných společností té doby.

V Praze jsem se podílela na Dramaturgii A Studia rubín, jsem autorkou myšlenky festivalu „Letní Letná“ , setkání nového cirkusu, vizuálního umění, divadla a tance.

V roce 2004 jsem tři měsíce pracovala po boku režiséra Jana Jirků na autorském představení „Píseň Písní“ jako choreograf a pohybový asistent a v roce 2005 na představení „Vinnetou“. Rok 2006 jsem strávila na mateřské a od roku 2007 se věnuji výhradně budování Budilovy divadelní školy a výuce metody Jacques Lecoq v celé České Republice.