Černý smích medúzy

Realizační tým

Autoři inscenace: Miřenka Čechová, Petr Boháč

Anotace

Ve hře se objeví tři postavy ze Shakespearových her – Lady Macbeth, Ofélie a Kateřina. Všechny mohou být vnímány jako obecný symbol ženství v opozici ke světu mužskému. Ženství založeném na smyslech a poháněném touhami a smíchem.

"Černý smích medúzy je surrealistická, snivě temná alegorie o ženské imaginaci,

o nalézání osvobozujícího jednání, o temné erotické obraznosti, o ženském prorůstání v zahradách mužů. Je to příběh tří Shakespearových žen, interpretovaný a ztvárněný ženou jedinou" (M. Čechová).

Skupina Společenstvo bezhlavých / SpitFire Company vznikla na základě spolupráce na pozoruhodném představení Hlas Anne Frankové, které bylo poprvé uvedeno v dubnu minulého roku. Základ divadelního souboru tvoří režisér, dramaturg a literární esejista Petr Boháč a herečka, tanečnice, choreografka a mim Miřenka Čechová.

Klíčovým pojmem laboratoře je imaginace na všech rovinách - imaginace, pomocí níž se odhaluje svébytná přítomnost herce, imaginace ve výstavbě divadelní události, imaginace související s vnitřní zkušeností a s časoprostorem herce existujícího na scéně.

Nezanedbatelnou složku představuje improvizace, usilující o přirozenou souhru všech aktérů situace s cílem dosáhnout nezatíženého vyjádření. Jednající tělo vržené do divadelní události, rytmizovaná emoce vytvářející choreografii, pravdivá otevřenost k divákovi, slovo jako čin, to vše jsou prostředky, které z herce na jevišti činí odpoutanou bytost, připravenou dosáhnout přesahu.

Lady Macbeth, Ofélie a nezkrocená Kateřina přicházejí ze snů, aby se obtiskly do našich těl, aby svým smíchem a vůněmi zbystřily naše potlačené touhy. K dosažení odpoutané imaginace je nutná existence osvobozujícího činu. Jednou z posledních událostí, v níž se rodí tato svobodná energie, je událost divadelní.

Inscenace představuje prostor, v níž Shakespearovy ženy, Lady Macbeth, Ofélie, Kateřina, nás zaskočené diváky berou za ruce a vedou do krajiny krajností: smích, temné imago, zrcadlový odraz naší persóny, dráždivá vůně královské lilie, radostné pocítění vlastního já jsou echem neodolatelného smíchu medúzy. Kde jinde je nejsilnější než v nás samotných. Být, nebo nebýt – to není otázka, ale surreálná odpověď přicházející ze snů… Společenství žen je společenstvím delfínů!