Comfort Women + Biorytmus

V roce 1991 poprvé veřejně vystoupila se svým svědectvím první oběť evidována pod označením „comfort women“, jako jedna z žen, které byly během druhé světové války násilně unášeny japonskou armádou, aby sloužily vojákům jako jejich sexuální otrokyně. Japonsko dodnes popírá jakoukoliv vinu, argumentuje tím, že ženy si samy způsob obživy prostitucí vybraly. Armádní záznamy ale popisují „comfort women“ jako dovážené zboží, nikoli lidské bytosti. Na počest těmto ženám bylo postaveno několik památních soch po celém světe, Japonsko si však soudním procesem vymínilo jejich demontáž.

Označení „comfort women“ dnes v Japonsku nelze nalézt skoro v žádné ze školních učebnic, což je důvodem, proč mladí lidé o této části své historie nemají ponětí.

Představení si klade za cíl předat veřejnosti skutečný obraz této temné části dějin, která byla smetena z povědomí mladších generací, zobrazením příběhů z výpovědí několika asijských žen. Jak jim tato zkušenost ovlivnila zbytek života, pokud nějaký ještě poté zbyl?

**Lukáš Homola: *Biorytmus*** \

Taneční inscenace *Biorytmus* je inspirována běžným dnem. Rok má své měsíce, ty zase své týdny, týdny své dny a dny své hodiny, ve kterých si člověk utváří svůj život. Každý občas vykonává stejné věci, ve stejný čas, avšak na jiném místě.