Malík Honza

tanečník, pedagog, příležitostný choreograf, producent a kurátor projektů současného tance

Od roku 1999, kdy absolvoval Konzervatoř Duncan centre (obor současný tanec a tvorba) je na volné noze v oblasti současného tanečního divadla. Profesní zkušenosti: Státní opera Praha (1999-2003, díla Petra Tyce a Petry Hauerové), člen rakouského souboru Laroque Dance Company (2004-2005 a znovu od 2012), spolupráce s divadly Minor, Klicperovo divadlo v Hradci Králové a s Divadlem Bratří Formanů (Dobře placená procházka a Čarokraj pro Národní divadlo 2007 a 2012).

V roce 2004 byl u zrodu souboru tanečního divadla NANOHACH, který od počátku směruje a ve kterém působí jako tanečník, produkční a manažer. V roce 2016 soubor ohlásil ukončení svojí práce a existence. Stejnojmenné sdružení, kterému Malík předsedá však pokračuje dále v nově vymezených uměleckých aktivitách. Jako umělecký šéf zaštítil vznik všech představení NANOHACH (téměř 25 projektů), stará se o jejich pravidelné uvádění v ČR a v zahraničí. Jako interpret se podílel na autorských projektech českých tvůrců (Michal Záhora, Lea Švejdová-Čapková, Jan Komárek, Marta Trpišovská) a spolupracoval se zahraničními choreografy (Karen Foss, Ioana M.Popovici, Nigel Charnock, Petra Fornayová, Fabrice Ramalingom, Lenka Flory). Soubor získal vedle mnoha nominací významné ocenění Cena SAZKY 2007 (představení Portrét) a Best contemporary dance performance 2011 v Rusku (představení DeRbrouk) a Critics Award „The other view“ 2013 také v Rusku (Zločin a trest).

Vedle aktivit NANOHACH se věnuje studiu českého folklóru. Jako choreograf spolupracoval s Vojenským uměleckým souborem Ondráš v Brně (2004, 2006 a 2013-2014), s pražským souborem Gaudeamus (2014), s rokycanským souborem písní a tanců (2016) a jako spolutvůrce a interpret s etnochoreoložkou Danielou Stavělovou (tvůrčí spolupráce na dílech Bohuslava Martinů Divertimento, Tři české tance, na opeře Prodaná nevěsta pro rakouský festival Styriarte 2011, na projektu Minulost v přítomnosti v rámci Roku české hudby 2014). Pro Plzeňský lidový soubor vytvořil lidové divadlo Vesele o smrti (2009). Podílel se také na umělecko-vzdělávacím projektu Špalíček Bohuslava Martinů autorky Evy Blažíčkové (2009) a byl jedním z interpretů krátkého filmu, který pracoval s lidovou symbolikou, Spring Equinox/Jarní rovnodenost (2009, autorka Tereza Bušková). V červnu 2016 vytvořil pro MFF ve Strážnici krátké lidové divadlo, choreografii Oldřich a Božena, která pracuje s motivy stejnojmenné písně. Na mnoha místech v Česku vede hodiny a taneční semináře, vycházející obsahem z lidové kultury. Byl lektorem mezinárodního projektu Dancing Europe v Olomouci (2008 a 2010) a od roku 2007 působí jako pedagog na Konzervatoři Duncan centre (lidový tanec a konzultace tvorby studentů).

Mnoho let však na poli současného tanečního divadla působí i v dalších rolích. V letech 2003-2010 spolupracoval s produkcí mezinárodní choreografické soutěže Cena Jarmily Jeřábkové / Festival Nové Evropy. V letech 2011-2013 byl iniciátorem práce a tvorby choreografky MAIA, jejíž činnost produkoval (díla LV-426, site-specific Breath control a experiment Tenze) a v roce 2016 byl součástí produkčního týmu festivalu hudební improvizace s přesahy do dalších žánrů vs.Interpretation.

V roce 2013 inicioval zavedení programové sekce pro současné taneční divadlo pod názvem space4dance pro Festival Prague Pride (od 2013). Pro tento festival realizuje jako kurátor a koordinátor také vznik původních tanečních děl: mezinárodní projekt Dogtown (2015, ch.: Nadar Rosano /Izrael/) Black and white (2017, ch.: Jana Vrána).

Od roku 2014 pořádá série debat o současném tanečním umění pod názvem MLUVME O TANCI, které probíhají jedenkrát až dvakrát do roka na různých veřejných společensko-kreativních místech Prahy.

Foto: archív Laroque dance company, Petr Kiška, Vojtěch Brtnický