Fuga času

Anotace

Sledujeme hlavní postavu příběhu, muže jménem Anselm ve věku 32let,

který trpí tzv. dissociativní amnézií. Hlavním rysem této choroby je

ztráta paměti, týkající se obvykle důležitých událostí. Tato amnézie se

soustřeďuje převážně na traumatické události, které si pacient v bdělém

stavu nemůže vybavit. Řeší tuto situaci zdánlivě účelným odcestováním z

domova, přičemž zachovává péči o sebe. Přijímá novou identitu s

překvapujícím stupněm úplnosti. I když má pacient po tuto dobu amnézii,

nezávislému pozorovateli se jeho chování jeví jako normální.

Příběh Anselma je vyprávěn ze dvou kontrapunktických rovin, přesně podle

pravidel výše zmiňované fugy. Jako diváci se nejdříve nacházíme uvnitř

Anselma a snažíme se rozpomenout, co se vlastně stalo a poté jsme svědky

toho jak na Anselmovo chování reaguje okolí a stejně jako Anselm si

pokusit i z těchto reakcí vybavit, co se vlastně stalo. Pomocí

filmových projekcí (tzv. flashbacků) a zvuků se společně s Anselmem

noříme do hlubin jeho mysli a snažíme se z fragmentárních útržků

vypátrat původ jeho stávající situace. Afinita mezi dvěma světy. Vně &

uvnitř. Anselm & okolí. Divák & příběh. Paměť & čas. Tyto fragmentární

útržky hlavního tématu, jako u tektoniky fugového provedení (tzv.

citací), pak stupňují celý příběh k jeho rozuzlení, závěru (katharsis),

kde se odehraje celé hlavní téma v hlavní tónině a my jako diváci jsme

součástí Anselmova prozření podobnému renesančním freskám v kopulích

chrámů... FUGA ČASU...