Jihočeské divadlo
Souborové / kamenné divadlohttps://www.jihoceskedivadlo.cz/
www.facebook.com/jihoceskedivadlo
www.youtube.com/results?search_query=jiho%C4%8Desk%C3%A9+divadlo&search_type=&aq=f
Dr. Stejskala 19
České Budějovice
37047
Jihočeský kraj (České Budějovice)
Typ uváděných produkcí
Stálý repertoár, HostéŽánry inscenací
balet, současný tanecO divadle
Místo, kde stojí historická budova Jihočeského divadla, patří mezi nejstarší historické části města Českých Budějovic.
V roce 1763 zde město postavilo skladiště piva pro městský pivovar. O rok později část skladu přebudovalo na jednoduché divadlo pro zhruba 400 diváků, v němž se - pouze německy - hrálo až do roku 1817. Nová divadelní budova byla na tomto místě otevřena 26. 12. 1819. Divadlo bylo v průběhu let mnohokrát přestavováno (poslední nejrosáhlejší přestavba byla dokončena roku 1990).
První česká hra se tu odehrála roku 1838 (Štěpánkův Čech a Němec, provozovaná ovšem německou společností). Se Zöllnerovou společností zde vystoupil naposledy ve svém životě i J. K. Tyl (ve vlastní hře Chudý kejklíř).
Vznik JND (Jihočeského Národního Divadla) spadá až do roku 1919 - 6. září tohoto roku JND zahájilo činnost premiérou Smetanova Dalibora, 7. září uvedla činohra Vrchlického Soud lásky. Historicky prvním uměleckým ředitelem divadla se stal režisér Karel Dostal. Umělecké oživení nastalo až počátkem 30. let, kdy v čele divadla stanul Bedřich Jeřábek. Po jeho smrti v roce 1934 se vedení ujala jeho žena Monika, šéfem činohry a zároveň dramaturgem divadla se stává PhDr. Josef Stejskal, první, kdo přináší ucelený umělecký program.
Během tzv. Protektorátu Čechy a Morava byla divadelní budova zabrána pro německý soubor z Lince; český soubor byl vyhoštěn z Českých Budějovic a JND zahájilo další etapu své činnosti v Táboře.
Do své divadelní budovy na břehu Malše se soubor vrátil až 12. května 1945. Během následujících let se několikrát měnil i název divadla (Jihočeské divadlo, Krajské oblastní divadlo a od roku 1956 opět Jihočeské).
Po skončení II. světové války se opět formovaly nové umělecké soubory. K činohře, jež nikdy nepřerušila svou činnost úplně, se od roku 1959 připojil samostatný operní a baletní soubor. K důležitým érám poválečné historie JD patří mj. působení režisérů M. Macháčka (1952 - 1956), O. Hasse (1956 - 1959, pak pravidelný host) či M. Fridricha; v opeře zejména éra dirigentů E. Křepelky a především K. Noska (1962 - 1986), v baletu M. Hojdyse (1962 - 1986).
Dnešní JD integruje čtyři samostatně působící umělecké soubory - činohru, operu, balet a od 1. 7. 2004 i soubor loutkohry (dnes Malé divadlo). V jejich čele stojí Lukáš Slavický (balet), Martina Schlegelová (činohra), Petr Hašek (Malé divadlo) a Tomáš Studený (opera). Na jaře roku 2015 vzniklo v Jihočeském divadle nové kreativní a edukační centrum Jihočeského divadla Ateliér 3D. Zakladatelkou tohoto centra se stala režisérka, choreografka a pedagožka Veronika Poldauf Riedlbauchová. Nyní je v jeho čele Michala Piskačová. Současným ředitelem divadla je MgA. Lukáš Průdek.
V roce 2015 získalo Jihočeské divadlo další scénický prostor. V prostorech tzv. Hanzlíkova domu v sousedství divadla vznikla studiová scéna Na Půdě pro 90 diváků. Zejména činohra získala tak vítaný experimentální prostor, v němž se 19. února 2015 poprvé představila inscenace hry Petra Kolečka Poker face. Během prvních tří let zde činohra nastudovala celkem 9 inscenací, z nichž k nejvýznamnějším patří adaptace Tolstého Kreutzerovy sonáty (přenášena i Českou televizí) a Pohani autorky Anny Jablonské. Studiová scéna Na Půdě slouží rovněž k nejrůznějším doprovodným akcím Ateliéru 3D a ostatních souborů JD.
V letních měsících je nedílnou součástí umělecké činnosti JD pravidelné účinkování před otáčivým hledištěm v zámeckém parku Českého Krumlova, a to již od konce 50. let minulého století. Autorem původní koncepce otáčivého hlediště byl scénograf Joan Brehms. První improvizovanou točnu (1958) před rokokovou Bellarií nahradila v roce 1960 na témže místě točna větší s kapacitou 550 míst. Dramaturgicky nejvhodnější se pro tento prostor ukázala především česká klasika např. Lucerna či Radúz a Mahulena, ze Shakespearova komediálního odkazu Sen noci svatojánské. Specielně pro "točnu" psali své hry kupř. František Kožík (Tristan a Isolda), František Hrubín (Kráska a Zvíře). Od 60. let se tu provozuje také opera (Rusalka, Rigoletto, Kouzelná flétna aj.) a balet (Labutí jezero, Giselle, Carmen ...). Poslední velká rekonstrukce otáčivého hlediště proběhla v letech 1989 - 1993. "Nová" točna, uvedená do provozu v roce 1994 byla realizována a. s. Škoda Plzeň. Má kapacitu 644 diváků, oboustranně plynulý pohyb a hmotnost 650 tun. Umožňuje realizovat původní myšlenku vynálezců tohoto divadelního principu, totiž "jako na širokém plátně rozvíjet děj kolem hlediště postaveného před letohrádkem Bellarie na otáčející se amfiteatrální konstrukci".
Touto scénickou raritou se nechali inspirovat režiséři Jiří Menzel (Sen noci svatojánské, Sluha dvou pánů), Jan Kačer (Bouře, Rigoletto), Miroslav Krobot (Kráska a zvíře), Jana Kališová (Rusalka, Rigoletto), Petr Kracik (Lucerna), Martin Glaser (Tři mušketýři, Ženy Jindřicha VIII., Robin Hood, Macbeth, Dekameron, Dracula). Operní soubor od roku 2008 spolupracoval při svých inscenacích s Mezinárodním hudebním festivalem Český Krumlov. V této kooperaci tu byly uvedeny opery G. Verdiho Síla osudu, A. Dvořáka Rusalka, Mozartův Don Giovanni a v roce 2011 Komedianti R. Leoncavanlla se světovým tenoristou José Curou v roli Cania. Baletní soubor pod vedením Attily Egerháziho zde s úspěchem uvedl taneční burlesku Shakespearův Sen noci svatojánské na motivy Mendelssohnovy scénické hudby, Prokofjevova Romea a Julii, Ščedrinovu hudební variaci na Bizetovu Carmen či Čajkovského Labutí jezero. Po nástupu nového šéfa baletu Lukáše Slavického tento trend pokračoval inscenací "tanečního divadla" Valmont v choreografii Libora Vaculíka. Činoherní soubor v posledních letech dosáhl významného úspěchu inscenací Shakespearovy komedie Jak se vám líbí v režii Davida Radoka, Zelenkovou adaptací detektivky Pes baskervillský i dalšími tituly. Širokou popularitu získala rovněž nejnovější inscenace Dvořákovy Rusalky v režii Jiřího Heřmana s česko-slovenským pěveckým obsazením (prem. 2014) a poprvé byla v tomto prostoru uvedena opera Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky v režii dua SKUTR (prem. 2016). S nástupem nového šéfa opery Tomáše Studeného se v jeho režii před Otáčivé hlediště vrátila po více než půl století populární Verdiho opera Trubadúr (prem. 2017). Rovněž soubor Malého divadla od svého přičlenení k JD pravidelně účinkuje v zámecké zahradě. Představil se zde úspěšnými inscenacemi pro malé i velké diváky Kocour v botách, Kašpárek v rohlíku - Dneska to roztočíme, Cesta kolem světa, Pták Ohnivák a lišák Zorro, Baron Prášil a nejnověji Ztracený svět.
Zřizovatelem Jihočeského divadla je město České Budějovice.