Nezavírat
Premiéra: 01.11.2010Choreograf: Petra Brabcová
Realizační tým
Koncept a choreografie: Kristýna Liška Boková
Choreografie: Petra Brabcová
Tančí: Kristýna Liška Boková, Petra Brabcová, Johana Matoušková, Miroslav Kochánek a Milan Loviška
Hudba: Lukáš Kalivoda
Světla: Tomáš Morávek
Projekce, scéna: Johana Střížková
Kostýmy: Lucie Fricová
Anotace
Autorské dílo NEZAVÍRAT, které vznikalo déle než dva roky, je taneční divadlo ukotvené na provazech, balancující na hranici tance a akrobacie.
Téma, jež je light motivem tohoto doposud nevídaného špektáklu, je lidské pouto. Ať už jde o vztah matky k dítěti, ženy k muži, ale třeba i pouto k určitému prostředí, ke vzpomínkám…
„Dlouho jsem přemýšlela, jak toto pouto, lidské spojení co nejvíce symbolicky pohybově ztvárnit. Zpočátku se nám nejideálnější zdálo využití akrobatických šál. Ty nám ale nakonec přišly příliš elegantní a k tématu moc poetické. Z toho důvodu jsme se definitivně rozhodli pro klasická lana.
V další fázi realizace představení jsme hledali nejlepší a nejefektnější způsob, jak provazy používat. Což jak se později ukázalo, bylo nakonec to nejtěžší. Když jsme totiž nějakou cestu a způsob nalezli a začali ji všemi cestami zdokonalovat, posléze jsme si uvědomili, že přílišná snaha o estetiku a ladnost pohybu, okrádá představení o vnitřní pocity a symboly, které jsou pro nás podstatnější než pouhá krása pohybu. A tak jsme začali okrádat představení o trochu té ladnosti,“ popisuje zrod představení autorka Kristýna Liška Boková, jež si ke spolupráci vybrala osoby, které jsou blízké jejímu srdci a vzájemně je spojuje společné umělecké smýšlení.
Hlavním cílem mladých umělců je divákům představit netradiční formy divadelního představení a alespoň trochu na ně přenést svou neutuchající radost a vášeň z krásy pohybu.
„Toužíme po něčem neuchopitelném, naplňujícím, a jakmile k tomu přičichneme, chceme to zavřít.
Ale co nás naplňuje je žijící, pulzující, třepotající se.
A všemu co uzavřeme, vezmeme život. Sami zadusíme, pro co toužíme žít.
A tak chci mít sílu žít jen z věcí, které nemůžu nikdy zavřít, které jsou darem okamžiku, třepotáním ve vzduchu