Realizační tým
koncept, performance: Markéta Vacovská
hudba, performance: Sára Vondrášková
dramaturgie: Jindřiška Křivánková a Aleš Čermák
light design: Martin Špetlík
Anotace
Intimní taneční výpověď o ztrátě dětí.
"Co nehod, co neštěstí pracovalo tu pro Ni za ta čtyři léta ve vzduchu, v moři, v dolech a na silnici, co povodní, zemětřesení, ale já se nestydím ani se neomlouvám, že ze všech těch smrtí mě nejvíce dojímá smrt těch dvou." (Jan Zahradníček, Čtyři léta)
Inscenace je věnována všem rodičům na dlouhé cestě.
S tématem se pojí mnoho bolesti, stresu, emočních propadů, netrpělivosti, fyzické i psychické proměny člověka. Deprese, úzkostí, paniky.. na druhé straně ale pak vyvstávají nové prožitky lásky, sebeuvědomění, smíření, přijetí.
Úmrtí dítěte je stále vnímáno jako velké tabu. Lidé v současnosti nedožívají své životy mezi blízkými, často jsou „odloženi“ do ústavů a tím jen zvětšují mezeru mezi žijícími a dožívajícími - lidmi, kteří jsou na své konečné cestě. Pozůstalí se snadno ocitají v pocitech vykořenění a osamění, pohled okolí na pozůstalou ženu-matku je plný nervozity a nepříjemných pocitů, před kterými se raději zavírají dveře.