Růžový samuraj

Realizační tým

Námět, choreografie, režie: Jana Burkiewiczová

Spolupráce na scénáři: Jiří Macek

Performeři: Hanna Nussbaumer, Viktor Konvalinka, Michal Toman, Adam Eduard Orszulik, Michal Budinský, Dominik Zezula

Produkce: Petra Hanzlíková

Akrobatická spolupráce: Jindřich Panský

Scénografie: Maxim Velčovský

Kostýmy: Petra Ptáčková

Světelný design: Robert Palkovič

Fotografie, video: Vojtěch Veškrna

Grafický design: Martina Černá / Imagery

Scénická hudba: Jiří Konvalinka (Mutanti hledaj východisko, Vložte Kočku)

Písně: Dominik Zezula

Anotace

Příběh zuřivého větru

Vizuálně-pohybová výprava za hrdinou dneška. Skutečný příběh, zpívání vesmíru. Představení realizované na základě workshopů s dětmi od Prahy po Beskydy.

Muž roztočí kladivo, kladivo se střídá s dívkou. Něco se pořád točí, někdy kladivo někdy dívka. Občas někdo bojuje s obrem, občas někdo zpívá. Vizuálně-pohybová výprava za hrdinou dneška. Skutečný příběh, zpívání vesmíru.

V roce 1989 měla Komunistická strana Československa více jak 1, 5 milionu členů, takřka v každé rodině byl někdo komunista. Prostě někdo, koho jsme dobře znali a měli ho rádi. Jedno, jestli to byla babička, strýc či bratranec, kdo společně s dalšími komunisty pískali, jak máme tancovat. Od té doby hledáme někoho, podle koho bychom mohli zase tancovat. Jenže těch písniček je najednou nějak moc a vzory, hrdinové nejistí. Bohatí, slavní, populární, výřeční, ale skutečně jsou to oni? Začali jsme proto hledat nového hrdinu, hrdinu těch, kteří jen zdánlivě o životě ještě nic nevědí. Hrdinu dětí.

Dvou set dvaceti čtyř dětí z jedenácti škol nejrůznější společenské prestiže a v různě sociálně složených lokalitách v Praze, Trutnově, Ostravě, Moravské Třebová a Čeladné jsme se zeptali na jejich hrdiny. Vyprávěli nám je, psali o nich i kreslili. A nám z toho nakonec vzešel příběh jediný. Příběh, který je součástí každého příběhu, který byl kdy o nás napsán, hrdinský epos o znamení, cestě, boji, návratu a poučení. Příběh růžového samuraje, jedné z kreseb, které děti nakreslily, symbolický příběh o nás. Věta, kterou jsme našli na jeho konci, zněla: Zvedá se vítr, pojďme tančit.

„Jako zázrakem bude přes oceán života přenesen každý, kdo přijme nelehký a nebezpečný úkol objevování a rozvíjení sebe samého.... Pouze ti, kdo neslyší vnitřní volání ani žádnou vnější doktrínu, jsou naprosto v zoufalé situaci. Po pravdě řečeno v dnešní době a bludišti vnějších vztahů i labyrintu srdce je to většina z nás. Želbohu, kde je průvodce který poradí jak zabít nestvůru a nabýt opět svobodu?“ Joseph Cambell: Tisíc tváří hrdiny