Anotace
Choreografie: Majka Piskořová Veselá
Tančí: Pop Balet
"Kdybys někdy potřeboval info o komkoli na Harvardu, stačí se zeptat, mám přes 4000 e-mailů, fotek, adres. Lidi to na sebe prostě prozradili, nevím proč, 'věří mi‘, pičusové.“
Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku
Desítky přátel na síti a tíživá samota čtyř stěn osvětlených modrou září blikajícího monitoru počítače. Virtuální realita, ve které se lidé dobrovolně nechají chytit do nekonečné sítě sítí. Věří, že svět, od kterého je dělí pouze jedno správně zadané heslo, je místem jejich vítězství.
Vítězím nad sebou samým – odhazuji svůj stud, překračuji své fobie, jsem nezranitelný, jsem silný – stačí jedno bezvýznamné kliknutí, potvrzeno, souhlasím a mé nové „já“ je na světě. Den za dnem dobrovolně hrajeme ruskou ruletu a čekáme na chvíli, kdy naším virtuálním mozkem proletí žhavá kulka napěchovaná fotkami z dovolených, zdí plnou vzkazů a nekonečným sdílením všeho, co má zůstat skryto.
Přijde chvíle, v níž naše virtuální „já“ vystřelí a náš skutečný život zůstane ležet v kaluži krve. Němé obecenstvo přihlíží a zvednuté palce se pomalu otáčí směrem dolů. „Ave, Facebook, morituri te salutant.“
Nezbývá než se znovu postavit, nadechnout a vzkřísit své reálné „já“. Uvědomit si, kdo jsem, kam patřím, v co věřím. Milovat a být milován. Toužit po nekonečnosti, nesmrtelnosti, smyslu života, po životním poslání, po naplnění, po lásce.