Záhora Michal

Vzdělání

Absolvoval Konzervatoř Duncan centre (2003). Zahraniční studijní pobyt absolvoval ve Stockholmu, po jehož ukončení ihned získal angažmá v norském národním souboru Carte Blanche. Poté následovalo angažmá v taneční skupině choreografa Roberta Zappaly v Itálii (2004-2005). Tříleté angažmá absolvoval Michal následně v britském národním souboru Scottish Dance Theatre (2006-2008). Ojedinělé a široké zkušenosti získal při práci v uvedených souborech, ale také v rámci nezávislé umělecké činnosti. Spolupracoval s více, než osmnácti zahraničními a českými choreografy, ze kterých jmenujme alespoň Ohada Naharina, Amandu Miller, Inu Christel Johannessen, Adama Benjamina, Evu Blažíčkovou. Své vlastní choreografické tvorbě se Michal věnoval zejména jako člen souboru NANOHACH (2005-2016).

Mezi jeho autorská díla patří Synchronicity, Resonance, Orbis pictus, Diptych, DEVOID, Pulsar. Všechny jeho inscenace na sebe strhly pozornost kritické i divácké divadelní obce u nás i v zahraničí (Irsko, Itálie, Německo, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, USA, Velká Británie). Za svoji choreografickou a interpretační práci byl nominován na nejrůznější ceny ve svém oboru: Cena Thálie, Cena SAZKY za objev v tanci, výroční ceny Opera plus.

Souběžně s choreografickou a taneční činností se Michal také systematicky zabývá uměleckým vzděláváním a pedagogické praxi. Vedl semináře na London Contemporary Dance School – The Place (Londýn), Rambert school of ballet and contemporary dance (Londýn), The Space – Scottish School of Contemporary Dance (Dundee). Průběžně od roku 2008 vede vzdělávací semináře pro profesionály, studenty tanečních škol nebo pro pedagogy a účastníky celorepublikových přehlídek amatérského tance a základních uměleckých škol. V letech 2009-13 byl ředitelem Konzervatoře Duncan centre. Vyučoval na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a od roku 2017 je znovu pedagogem na Konzervatoři Duncan centre.

Realizované inscenace:

KONCERT pro NI

Premiéra: 21.03.2018

Choreograf: Michal Záhora

Sólový koncert pro violoncello, který je koncipován jako duet mezi zvukem a obrazem, mezi interpretem a tanečníkem. Hudba je zde pevným bodem v prostoru. Je inspirací a pocitovým průvodcem při setkání vynikajícího interpreta Petra Šporcla s renomovaným choreografem a tanečníkem Michalem Záhorou, v režii tvůrce pohybových a tanečních projektů Jana Komárka.

Hudba, vybraná režisérem, je hodně emočně nabitá. Klíčem ke vstupu do prostoru imaginace je Bachovo Preludium C dur, kterým se přes lyrickou Sonátu pro vioncello György Ligetiho, otevírá vhled do enigmatického světa tónů dvou současných skladatelů, Ondřeje Štochla (Tetralog) a Petra Hejného (Metal sonáta).

Havran krouží nízko nad propastí, temnotu jistí a nad ním sokol v protikruhu, se sluncem v zádech…V prostoru mezi jejich těly, plyne vertikálně astrální čas. Dole tma, nahoře jas.

Hudba otáčí klíčem těla…brána je nehmotná.