Žena bez tváře

Realizační tým

autor: Sumako Koseki

Anotace

Představení „Žena 100 tváří“, které není vyprávěním, má jediný cíl : umění transformace.

Z ženy v bílém, která má trochu vyumělkovaný a mučivý výraz, k podivnému maskulinnímu stvoření – tento každodenní muž (možná bezdomovec ?) ukazuje svou deformaci — poté se z něj stává jiná žena, s červenými plameny, s dvěma hlavami — maska a její vlastní tvář, vzdálená reference na japonské divadlo během starých oslav...

Sumako KOSEKI po studiu Butô v Japonsku obohatila své umění v rámci setkání s evropskými umělci, jako je Grotowski, Philippe Adrien nebo s choreografiemi či s choreografy neměckého tance atd. Magie jejího tance, kde jsou uloženy naše četné a archaické vzpomínky, zanechala své stopy ve Francii.(„ Artaud zklamaný anděl“, „Prostor stínů“, „Zámek v Cène“...)

Nyní chce posunout své umění tanečnice a média ještě o kus dál. V představení „Žena 100 tváří“ není žádný souvislý příběh. Jsou to pouze části našich vzpomínek, které se surrealisticky objevují. Je to představení „Magic Box“ našich archetypálních vzpomínek, našich tužeb, našich snů, našich vzdálených strachů...

Francouzskému názvu je možné foneticky porozumět jako „Žena bez tváře". Ovšem název přečtete jako „Žena 100 tváří“. Vyprázdněné a anonymní tělo, bez tváře jako médium, vyzývá 100 obyvatel našeho podvědomí.